Jakub Cígl – Trenérská Epocha

Vážení čtenáři,

tento článek bych měl vlastně psát v angličtině, ptáte so proč? Dnes se totiž stal Finočník mezinárodně čteným blogem!

Nedávno, tuším ve čtvrtek minulého týdne, jsem se vracel domů z tréninku s kolegou Dr. Ciglbauerem. Čekala nás dlouhá cesta z Bořetické až na Merhautovu, kde se pan Cíglbauer odpojí a jede na vlastním chodidle až domů. Vlivem různých asociací jsme se dostali v naší jistě zcela duchaplné konverzaci počínající kritikou dnešního tréninku zakončenou pravidelným výsměchem Raketě až k narozeninám našeho oblíbeného reprezentačního medika.

Cigi si začal stěžovat, že ho babička pořád bere jako dítě, že prý mu k narozeninám před rokem dala omalovánky a letos za vysvědčení žvýkačky. V onen večer tragikomické vyprávění se v mé hlavě později přetransformovalo v komické. Uvědomil jsem si, že Cigiho babička se z něj snaží udělat trenéra..!

Omalovánky – každý správný trenér by měl být schopný svým svěřencům nakreslit jednotlivá cvičení, aby je správně pochopili. Tak jako lékaři se nesmí na sále třást ruka, musí být ruka trenéra vedena neochvějně a čára fixou nakreslená na tabulku přesná. Právě proto je noční můrou nejednoho kouče Parkinsonova nemoc. Proto musíš Cigi s neutuchající vytrvalostí vybarvovat a obkreslovat tvé omalovánky, abys jednou mohl mít licenci A.

Žvýkačka – no jen se podívejte na televizi. Kolik trenérů má při zápase pusu prázdnou a jen tak lapají po dechu jako ryba na souši? Kdo by si rád nepožvýkal nějaký ten kousek ropy? Nebo raději snus? I to je velmi důležité! Podívejte například na Vláďu Růžičku, toho s prázdnou dutinou ústní nepotkáte..Jen žvýkej Cigi, představ si to: Deset sekund do konce semifinále MS a zápas Česko vs. Švýcarsko 5:5, z nudy děláš na střídačce bubliny ze žvýkačky a najednou je míček v síti Švýcarů. Vzrušením ti praská bublina. Dokonalá oslava.

Takže Dr. Ciglbauere, až příště babičku potkáte, tak jí řekněte, že ještě budete potřebovat píšťalku!