Hvězdná brázda

Ahoj Finočníkovská rodino, toto je první článek nového webu, tak se pohodlně zasaďte do vašich křesel, gaučů, postelí či dokonce houpacích sítí a vychutnejte si tento článek třeba jako pizzu.

Náš příběh se započal již dávno před stvořením systému Hvězdných bran, tam někde v hloubi nekonečného vesmíru, tak tam, na těch místech se kde se vzal tu se vzal BraMi. Lidstvo ještě asi nedosáhlo toho bodu chápání, kdy by bylo schopno pochopit to, jak se BraMi bez kyslíku a všeho vybavení dostal na naši planetku, když Hvězdné brány ještě neexistovaly.

Pojďme si o této osobě něco hezkého povědět. Tím, že je to můj aktuální spolužák, tak to nebude složité jako pochopení jeho vzniku. Co se týče jeho věku, tak to je velice pikantnoepickolyrická záležitost, protože už je zde opravdu hodně dlouho, a tím pádem se jeho tělo nachází v tak zvané detilaci času, to znamená, že BraMi nám všem za rok bude po krk a přežije nás nejmíň petstotisíckrát. Těžký osud si ten chlapec zvolil, ale pořád není pozdě přejít na cestu utrpení a pak zjistit, že to vlastně k ničemu není.

Vesmírem zcestovalý BraMi je velice šikovný jezdec na tříkolkách, dokonce vážené lidstvo je jakýmsi mistrem ČR v ježdění na tříkolce, prý byl dokonce na olympiádě mládeže, to však nemůže být pravda, když je mu minimálně petstotisíc let a vlastně se už nachází v post důchodovém věku. Dotace státu na důchodce ale asi není pro BraMiho dostatečná, a tak kromě ježdění na tříkolce je galaktický hráč florbalu. Nejedná se však o ověřenou informaci, takže se musíme spolehnout na to, že během svého života načerpal BraMi už nějaké ty zkušenosti a ví, že lhát se nemá.

Vysoký věk je na BraMim znát, v hodině si občas schrupne, kód k zámku na skříňku také občas zapomene a musí vytasit ruku, na které má hezky všechny hesla napsaná lihovkou. Halóó, halóó, i tak musím našeho BraMiho na něco upozornit, ale on vždy jen s klidem řekne že to s galaktickým přehledem zvládá. Vyšší věk skvěle odhalují schody v naší škole, po každém překonání této nesmyslně vyrobené bariéry nadává, že zgebne. Když mě je ho občas tak líto, ale zase občas se moc rád zasměju jeho nemohoucnosti a jeho utrpení, vždyť tu bude ještě tak dlouho.

Pokud jste tento výtvor právě dočetli, tak vězte, že náš BraMi nemá jednoduchý život, proto je potřeba myslet na to, jaké to vlastně my ostatní máme štěstí, že nepocházíme z Hvězdné brázdy, místě tak nehostinném ,že ani naše mysl toto nepochopí.

ať je večer nebo den, majte sa krásně

Dr. Ciglbauer