Rozhovor s Romanem Jandou, exprezidentem Hattricku Brno

Tohle by asi nečekal absolutně nikdo, ale zrovna my exkluzivně přinášíme rozhovor s bývalou hlavou státu v Hattricku Brno, tedy Romanem Jandou, momentálně působícího v Gulliverech. Děje se tak v den jeho narozenin, takže se jedná v podstatě o takový dárek.

Ještě do prosince roku 2014 jsi prezidentoval klubu Hattrick Brno, jak by jsi tedy teď, po vychladnutí všeho, co vychladnout mohlo, hodnotil své působení v této pozici?

Tak předvším to bylo špatné rozhodnutí. V době kdy jsem se rozhodoval, jestli ano či ne, tak jsem nevěděl, co všechno to obnáší. Nic to ale nemění na tom, že jsem do toho dával všechnu svoji energii, což by asi moje rodina mohla potvrdit :-D, ta energie mi pak chyběla na věci, které mě baví, jako je škola a trénování. Nešlo prostě zvládat vše na 100%.

Cítil si se v této roli plně nezávislou rozhodovací pákou, nebo na tebe byly vytvářeny nějaké externí, či interní tlaky?

Nejprve k druhé části otázky, jak se říká: „Na tribuně sedí nejvíc trenérů a rozhodčích“, tak podobně to platí i na situaci ohledně vedení klubu. V hattricku je spousta lidí, co přesně vědí jak by věci měly být správně, vždy vám k tomu dají sáhodlouhý monolog s milión připomínkami, ale nikdy s ničím nepomohou ani nepřiloží ruku k dílu, takže takhle nějak bych popsal interní tlaky v Hattricku na prezidenta klubu. K první části otázky, já byl sice prezident,ale od začátku do konce jsem vždy všechny důležité věci rozhodoval spolu s výkonným výborem, který byl včetně mě sedmičlenný, tzn. že jsem od počádku ani nechtěl být nezávislou rozhodovací pákou, ba naopak, podporoval jsem demokracii v rozhodování a zavedli jsme i určité mechanismy, kdy výkonný výbor mohl změnit rozhodnutí prezidenta klubu. Takže nezávislá rozhodovací páka určitě ne.

Byla to podle tebe chyba, jít dělat prezidenta do Hattricku?

Ano byla

Je ti jasný fakt, že si si svým odchodem a přechodem ke Gulls udělal plno nepřátel, kteří tě budou chtít zabít pohledem, či dokonce přetáhnout deštníkem?

Ano to je možné, ale myslím, že Hattrick má ve svých řadách drtivou většinu skvělých a chápavých lidí, že věděli a vědí, jak moc času do florbalu dávám, a že i trenér si může vybrat klub, kde ho to bude bavit, stejně jako hráči. Od toho je to neprofesionální sport. Navíc řekněme, že okolnosti tomu napomohli. Kdybych v Hattricku zůstal, tak by to nepomohlo ani mě ani Hattricku.

Upřímně, jaké jsi čekal přijetí na tvém prvním Gulliverském tréninku, a kolik jsi během něj zaznamenal pohledů, co tady sakra dělá?

Jako brankář na áčku to bylo děsně vpohodě, většinu lidí jsem znal, s trenérem áčka se známe dokonce dlouhé roky.  S některými hráči jsme dokonce zvraceli do stejného záchodu po vydařených večírcích v minulosti. Takže áčko bylo děsně fajn co se týká prvního tréninku. Co se týká dorostu a juniorů, kde jsem přišel jako nový trenér brankářů a asistent trenéra, tak tam to bylo zajímavější. Podle ksichtu mě vština znala, dokonce i podle jména, také věděli, odkud přicházím, a že jsem vpodstatě z konkurenčního klubu. Napovídali toho o mě určitě spoustu a čekali, jak se předvedu. Myslím, že v tomhle je přesvědčili brankáři, kteří se během chvíle začali opravdu viditelně zlepšovat. Zajímavější otázka by byla, co jsem na ty ksichty říkal vlastně já (smích).

Věděli v Hattricku, že chodíš na Gulls tréninky, nebo jsi to dělal jako nevěru (nikdo nic nevěděl)?

Nikdy jsem se netajil, že chytám v áčku Gulls. Obě mé kategorie i ostatní členové vedení to věděli. Trénovat jako trenér jsem zde začal až po mém odchodu z Hattricku.

Co se týče přestupových papírů, podepsal sis je sám, ještě jako prezident a tudíž jsi nic nemusel řešit, a nebo jsi narazil na nějaký odpor?

😀 😀 😀 Přestupové papíry musí podepsat vždy dva zmocněnci klubu. Ale ano, jeden z nich jsem byl já, ještě jako prezident.

Proč jsi za svého úřadování nepořádal podobné akce typu společný cyklo zájezd, které nynější prezident mistr Válek organizuje, bál jsi se snad?

On je nějaký cyklozájezd? 😮 Jednoduchá odpověď…..nezbýval čas, trénování dvou kategorií, k tomu florbalová třída, k vedení florbalových kurzů na vysoké škole 3x týdně, k tomu vlastně chytání, k tomu prezidentování, k tomu vlastní studium na vysoké škole, také musíme vzít v úvahu, že většinu rodiny mám stále ve Znojmě a někdy se tam musím ukázat atd atd…….. shrnuto, prostě asi nemám ty správné vůdčí vlastnosti a cyklo zájezd mě nikdy nenapadl 😀

Našel bys něco, co ti za prezidentování opravdu hodně vadilo a nemohl jsi tomu přijít na chuť?

Každý den tak 30 telefonátů od neznámých čísel v jakoukoliv denní dobu (neznámé myšleno neuložené v telefoním seznamu)……a jedno tlustý prase v bráně (zdravím Heriho).

Měl jsi jako prezident nějakou přezdívku? Uvedu příklad – Král Jelimán?

Dostal jsem přezdívku Gestapák, ale myslím, že to bylo spíš myšleno na trenéra, 😀 na prezidenta jsem nic neslyšel.

Jsou na hale Hattricku nějaké skryté komnaty, o nichž my smrtelníci nemáme ani tucha?

Kolem hřiště za „zdmi“ pod dřevěnými deskami je solidní skládka z odpadků a sem tam se tam najde i nějaký skvost, 😀 nemůžu napsat co, protože by si to mohli číst děti. 😀

Měl jsi jako el prezidneto volný přístup na minigolf, nebo jsi musel platit?

Jako prezident jsem tam nikdy nehrál, 😀 ale kdyby ano, tak bych platil.

Jsou nějaké na Hattrické hale prodávané produkty prošlé, nebo se striktně dodržuje spotřební lhůta?

To jsou otázky, na které neznám odpověď…..opravdu netuším. Předpokládám ale, že je to tam dobře ošéfované jako všechno ostatní.

Proč už nenosíš klobouk jako v Hattricku?

Ten klobouk je jen turnajový. Takže až se pojede na nějaký letní turnaj, tak klobouk mě určitě bude doprovázet. Jsme nerozlučná dvojka.

Máš v životě ještě nějaký florbalový cíl, který stojí za zmínku, nebo jsi již svého zenitu dosáhl?

Jako brankář jsem již opravdu důchodce, což rád připomínám každému, kdo je ochotný mě poslouchat, tak, aby náhodou někoho nenapadlo mě zase šoupnout do zápasů mezi tři tyče. (smích) Jako trenér mám sny, které si chci splnit. Jako trenér brankářů, aby moji golmani byli nejlepší ve všech ligách, ve kterých chytají, což se v podstatě do určité míry děje již dnes. A jako trenér mládežnického týmu, aby se moji hráči jednou dostali do co možná nejvyšších soutěží nejen v ČR, a zároveň aby z nich byli disciplinovaní a féroví lidi, což mi v dnešním florbale docela chybí. Medajlové a výsledkové ambice žádné nemám.

Počítáš si, kolik párků v rohlíku jsi již během svého pobytu na matičce Zemi stihl sníst?

Tuhle neřest mě naučili až v Gulls, 😀 takže za těch pár měsíců to nebude moc…..cca 2000ks jen.

Panu ctěnému jménem Roman Janda děkujeme, i když by měl děkovat spíš on nám a přejeme všechno nejlepší k narozeninám!!!

Dr. Ciglbauer