GullRichmond vs. Hattrick Brno – report

V neděli 3.11.2013 se v Pohořelické hale uskutečnilo další kolo vele 2. ligy dorostu, GullRichmond na tomto místě potkal na hřišti der Aligators, které vyprovodil po skvostném výkonu na hranici možností některých zúčastněných 5:4, ve druhém špíle čekal na borce z GullRichmondu nelehký úkol, obrat o body městského rivala z Lesné, Hattrick Brno, tým, který hrál v jeden hrací den v 5 kategoriích najednou, tím samozřejmě naše akcie na vítězství prudce přibývaly na hodnotě.

Z prvního mače jsme si odnesli nejeden šrám, a také ta únava, ta byla až úmorná. Další mínusem do zápasu byl fakt, že naši protivníci celý náš zápas poklidně sledovali z tribuny, a i když s sebou pravděpodobně neměli elektronickou tužku s Martinem Hostákem, patřičná výhoda to dozajista být musela.

Kapitán Hattricku, Davča Medek, se se mnou už před zápasem dohodl, že si jako dva správní kapitáni před úvodním vhazováním podáme ruce, jenže Med nechtěl vážit cestu ke středovému kruhu a tak jsem na něj na hranici čekal marně. Od prvního bule měl zápas to, co se asi čekalo, lesníci z Lesné stále na míčku, dříči z GullRichmondu neustále na špičkách čekajíc na chybu soupeře, ta však stále nepřicházela a tak byla naše obranná hráz povysunuta k ataku na pozice obránců Hattricku. První třetinu provázelo velké množství šancí, které většinou končili za mantinelem, stejně jako ta moje tutovečka, do které jsem se promíchal uličkou kolem dvou obránců, ledabylé zakončení těsně vedle tyčky a následně za hrazení korunovalo zmar koncových hráčů, prostě ještě na těch basic skills musím ještě zapracovat.

Po bezbrankové 1. periodě se hra vyostřila, přibylo ostrých střetů zejména na mantinelech, tady už se začala projevovat únava z prvního zápasu, i tak byl zápas nadále zcela otevřený, GullRichmond těžil šance zejména z přibývajících chyb v rozehrávce Hattricku, já, Humi a náš kolega v první formaci PeteOvečkin jsme ale nemohli najít recept na zdejší zvláštní povrch, a když už přece šla nějak střela na zařízení, na místě byl SmallHarry a nedovolil nám skórovat. Až poté se ledy hnuly, Med zbystřil při zjištění pobytu naší sekundární formace na ploše a řekl, si vezme nohy na ramena a poběží….běžel, klička……stále běží, tu je další klička, na kterou plynule navazuje další….., a hle, Med jde najednou se svým kolegou z útoku 2 na 1, Med nezaváhal a vymetá výko, 0:1, přesně jak Med v pátek ve škole prorokoval – velkolepé sólo a gól. Toto skóre netrvalo příliš dlouho, z Davídka Medka si vzal příklad náš Humi a stejně neomylně zavěsil. V tuto chvíli jsme byli opravdu lepším týmem, tlačili se dopředu a do zakončení, bohužel mizérie pokračovala, a tak musel zákonitě přijít trest, nešťastníkem byl náš golman H. Němec, kterému se velká frajeřina v podobě vydriblování míčku do bezpečnějších vod vůbec nepovedla a míček skončil v bráně, následně si nešťastník ve vzteku hodil do brány helmu, bránu shodil a následovaly 2 minuty pro golmana. V následném oslabení jsme nešťastně inkasovali a nevypadalo to nějak suprově.

Po pauze už to byl celkem vabank, a podle toho se také hrálo, jako příklad uveďme třeba zákrok našeho ramba Arnošta na mého dalšího spolužáka Hrocha, kterému do směru jeho běhu nastavil prdýlku jak Zdeno Chára. Dalším gólem do naší sítě už se jen výsledek kosmeticky upravil a nebylo třeba nic dodávat, ale nyní něco dodám. Hala hrozná, zápas hroznej, rozhodčí katastrofa, ono to je těžký, když si slečna myslí, že florbal je bezkontaktní sport a vylučuje za obyčejný souboj rameno na rameno, asi by si měla koupit aktuálnější příručku pro rozhodčí.

GullRichmond i přes nohu kráčí zápasy jeho ligy relativně slušně, příště to třeba bude lepší.

Dr. Ciglbauer